Min oahppofálaldagat

Sámi allaskuvlla vuolggasadji lea Sápmi - kultuvra, servodateallin, máŋggabealálašvuohta, árbevierut ja giella. Sámi allaskuvllas bargat čađat dihtomielalaččat ovddidit ja ođasmahttit oahpuid, nu ahte leat heivehuvvon ealáhusaid ja servodagaid dárbbuide. Min oahppofálaldagat addet vejolašvuođa váldit eaŋkilfágaid dahje gitta doavttirgrádii.

Min prográmmaoahput

DOAVTTIRGRÁDA (PHD)
  • Sámegiela ja sámi girjjálašvuođa doavttirgrádaoahppu
2 - JAGI MASTERGRÁDA
  • Sámi journalistihka mastergráda álgoálbmot perspektiivvas
  • Sámegiela ja sámi girjjálašvuođa masterprográmma
  • Duoji mastergráda
5 JAGI MASTERRÁDA/INTEREGREJUVVON MASTER
  • Sámi vuođđoskuvlaoahpaheaddjeoahppu 1.-7. ceahki master
  • Sámi vuođđoskuvlaoahpaheaddjeoahppu 5.-10. ceahki master
BACHELORGRÁDA 
  • Sámegiela ja sámi girjjálašvuohta
  • Sámi mánáidgárdeoahpaheaddjeoahpu
  • Sámi journalistihka bachelorgráda
  • Boazoealáhusa bachelorprográmma
OAHPPOOVTTADAGAT (OANEHISÁIGGE OAHPUT)
  • Osku ja eallináddejupmi Sámis

Čilgehusat

Bachelorgráda

Bachelorgráda lea allaskuvlla- ja universitehtaoahppu, ja eatnasat álget dasa go gerget joatkkaskuvllas. Dábálaččat sáhtát čađahit bachelorgráda golmma jagis, jus leat olles áigge studeanta. Bachelorgrádas don čiekŋudat vissis fágasuorgái ja čuovut mearriduvvon oahppoprográmma mii lea čadnon dan suorgái. Eanas oahppoprográmmain lea sihke geatnegahttojuvvon fáddá ja válljenfriddjavuohta. Válljenfriddjavuođas beasat válljet makkár fágaid don háliidat oassin grádii ja maid háliidat eanet oahppat.

Maŋemus oahppojagis galggat čállit bachelorbarggu. Dainna bargguin loahpahat oahpu, ja de beasat ieš mearridit makkár fáddai háliidat čiekŋudit. Bachelorbargu galgá čájehit man ollu fágamáhtu leat ožžon fágáin maid leat čađahan maŋemus golbma jagi.

Bahcelorgrádas leat oktiibuot 180 oahppočuoggá, ja bidjá vuođu jus háliidat lávket bargoeallimii dahje háliidat váldit viidáset oahpu mastergrádii. Bachelorgráda lea vuođđu du karriearii.
 

Friddjabachelor

Friddjabachelor lea bachelorgráda mas it čuovo mearriduvvon oahppoprográmma. Friddjabachelor ii leat oahppu masa ozat, muhto don čoakkát oktiibuot 180 oahppočuoggá, ja ozat gráda dohkkeheami Sámi allaskuvllas.
Jus galggat olahit dakkár gráda, de dus fertejit unnimusat 90 oahppočuoggá čiekŋudeapmi ovtta fágasuorggis, unnimusat 30 oahppočuoggá nuppi fágasuorggis, unnimusat 10 oahppočuoggá iešheanalaš barggus ja 50 oahppočuoggá beasat válljet friddja.

 

2 - jagi mastergráda

Mastergrádas hukset fágalaš čiekŋudeami iežat bachelorgrádii, ja dat lea maiddái eanet fágaid rasttildeaddji. Mastergrádas leat oktiibuot 120 oahppočuoggá ja dán sáhtát dábálaččat čađahit guovtti jagis. Eanas oahpposurggiin čálat maŋemus lohkanbajis loahppabarggu mii lea juogo 30- dahje 60 oahppočuoggá. Dát bargu galgá čájehit fágamáhtu maid leat oahppan oahpu bokte.

Mastergrádas oahpat dieđalaš dutkan- ja bargogealbbu dihto fágasuorggis, vuđolaš máhtolašvuođa guorahallamis ja kritihkalaš árvvoštallamiid. Don oahpat maiddái čoavdit máŋggadáfot čuolmmaid iešheanalaččat ja dát addá buori vuođu bargoeallimii.
 

5 jagi mastergráda/Interegrejuvvon master

Integrerejuvvon mastergráda čađahat dábálaččat viđa jagis. Don álggát njuolga mastergrádii nu ahte it dárbbat váldit álggos bachelorgráda. Dat mearkkaša ahte válddát oahpu nu ahte it oaččo gráda maŋŋel golbma jagi. Sámi allaskuvlla integrerejuvvon mastergrádat leat sámi vuođđoskuvllaoahpaheaddjeoahput.
 

Oahppoovttadat

Oahppoovttadat lea oanehit áiggi oahppu ja bistá jagi dahje unnit. Dain oahpuin leat gaskal 5 ja 60 oahppočuoggá. Don it oaččo makkárge gráda dan oahpus, muhto dat sáhttá leat oassin bachelorgrádas. Eatnasat geat álget daidda oahpuide leat čoaggime oahppočuoggáid, háliidit lassioahpu dahje leat geahččaleame vuoi besset oaidnit heive go vissis oahppu sidjiide.